Brejlovec |
Narodil jsem se 22. 11. 1986 v Trutnově jako druhé dítě vysokoškolských rodičů. Původně čekali druhé pohlaví, měl jsem se jmenovat Hana - tak jsem poprvé zklamal své rodiče, pojmenovali mě Jan, po rodičích Hrubý. Už od mládí jsem projevoval sklony k umění. Po vzoru rodičů a bratra jsem začal navštěvovat Zuš, učil jsem se hře na housle. Se svým přístupem k učení jsem zůstal u začátků, s přestávkami jsem cvičil asi pět let - další zklamání. pak jsem se dal na malování. Ve dvanácti letech na dovolené v Chorvatsku (Korčula) jsem dostal první fotoaparát - ZENIT 11 se základním objektivem Helios 58/2, focení mě chytilo. Po dvou letech jsem koupil objektiv Prakticar 28-70/3,5-4,5. Ještě ten rok jsem se zúčastnil fotokurzu (fotosetkání) na Rýchorách pod vedením Karla Hníka a Jitky Kopáčové, kterým vděčím za zlepšení mých fotovýsledků o několik řádů. Pokusil jsem se zůčastnit i soutěže ve Photo life, kde jsem dvakrát získal razítko výběr a po několika letech (a pokusech) jsem se dočkal i otištění čtyř fotografií. Základní školou jsem proplul bez větších problémů i s vyznamenáním. Střední škola byla o něco složitější především pro toho, kdo nebyl zvyklý se učit. První ročník je bezproblémový, druhák byl asi nejnáročnější. Do školy se chodílo často od nevidim do nevidim a tak mi nezbývalo mnoho času na focení. Připouštím, že o víkendu jsem měl někdy i volno, jenomže se člověku nikam nechce a proflákat dva dny není vůbec žádný problém. V květnu 2006 jsem úspěšně odmaturoval. K vyznamenání to mělo hodně daleko, nejdůležitější je ale mít orazítkovaný papír. Nikoho už nebude zajímat, jaké tam jsou známky. Po maturitě se chystám do Brna na Mendelovu lesniskou universitu, obor lesnictví. Ne že bych měl tak enormní zájem pracovat v lesařině, nic lepšího mě totiž nenapadlo, navíc budu v kontaktu s výbornými lidmi ze střední... jen jestli mě zapíší do studia :-). Nejsem žádný velký programátor, orientuji se (i aktivně) v Linuxu, znám html, LaTeX, VIM. Bez mého staršího bratra bych tyhle stránky nedal dohromady, co se php a spol. týče. Obsah je něco trochu jiného. Pokud je to vůbec možné, vyrostl ze mě cholerický introvert. Co se dá dělat. Pokud mě chcete potěšit, napište mi mail. Sice budu hudrovat, kdo to zase otravuje, ale v hloubi duše budu mít radost, že se o mě někdo zajímá. A na závěr jeden citát z mé oblíbené knížky: "Autor nerad lže a ke lži se uchyluje jen tehdy, když musí; potom takovou lež nazývá tvůrčí fantazií, která má v tomto případě povznést povídání o tak všední věci jako je příprava pokrmů až na úroveň téměř literárního díla. Autor ví, že si neklade malé cíle, ale je už takový, že když něco píše, chce tím omráčit svět. Je nesmírně těžké omráčit svět receptem na rajčatovou omáčku s houskovým knedlíkem, ale právě proto chce autor už předem poukázat na obtížnost situace, kterou má zmoci. Chce tím jen skromě naznačit, oč lehčí to měl Tolstoj s Annou Kareninou, Gogol s Mrtvými dušemi, Tenessee Williams s Tetovanou růží a Hemingway se Zelenými pahorky africkými." Achille Gregor, Muž v zástěře (600 receptů). |